Po jednom roce života a úrazu hlavy se náš malík pomalu měnil.
Dřív "uměl" na nočníček(sem tam se povedlo mu vyčurat),ted nechtěl a vrátil se zpět k plenkám.
Co uměl slova a věty v jednom roce - ty mu zůstali,takže říkal:
máma,táta,babí....totoe(co to je)
bohužel další slovíčka už se nenaučil a nebyl schopen je "pobrat".
malík miloval(a miluje) věci ,co vydávaljí zvuk jako třeba naše zvonkohra z bambusu(první fotečka s provázkem -provázk je právě od té zvonkohry)
V jednom roce jsem musela přestat kojit.
Kvůli svým zdravotním potížím(zapouzdřená sraženina u rovnovážného centra mozku),jsem musela začít brát léky a ty se bohužel neslučovali s kojením.
**************************
K lekaři jsme docházeli pravidelně a když jsem říkala,že nemluví ,dostalo se mi ujištění,že je to nomální,že je kluk,že je hyperaktivní a rozpovídá se po druhém roce života.
Asi jsme měli víc "tlačit na pilu",ale každej nás ujišťoval,že je to normální.....
Takže jsme mysleli,že je to opravdu normální.
To ale byla chyba
...
malík nespal sám v postýlce,jeho postýlka zleje prázdnotou dodnes
.....rozhodl se okupovat naší postel s námi.
Když jsem ho uložila do postýlky usnul ,ale jen na hodinu maximálně dvě ,pak byl pláč,řev,hysterák.
Nespal třeba celou noc a tak jsme ho začali brát k nám.
Vyžadoval jakýkoli kontakt z kůží (ne s osobou jako takovou),prostě musel mít vedle sebe někoho koho by v noci "cítil",aby mohl mít klidnější spánek.
V noci se často budí a šátrá nožičkou,pokud "našmátne" jakékoli "tělo" zašolíchá nohou a spí dál,pokud ne probere se a už třeba taky ani neusne.
***************
Druhý rok byl pro nás rok "bojů" s učením základních věcí jako je jídlo,nočník(ten nezvládáme pořádně ani dneska),povídání atd.
každý malý úspěch se stával oslavou a velkým vítězstvím
a po zásluze sklízel i velké uznání.
Pomalu jsem začala víc fotit a natáčet malíka "v akcích".
 |
| malíkovo bebi zranil si nosík |
Malík začal v tomto druhém roce mít takové jakési "výpadky",kdy se zahleděl do kamsi
a nebylo s ním možné komunikovat,měl období ,kdy byl jak sluníčko a vzápětí se vyměnil za "drába a hysterického uzla" co se vším třískal,všechno rozhazoval.
Diagnoza zněla :
těžká hyperaktivita ADHD
malík je sledován i na nemoc zvanou myopatii
(já jí bohužel mám-neznámou pletencovou formu nepogresivního typu + distrofii- a jsem i nositelka genetického kodu)
na dětké nuroloii.Zatím se nedělalo nic ,protože jeho hodnoty CK jsou normě.
***
Díky lékařum a psychoterapii jsme zvládali agresivitu a v pohodě žili v tom,že za rok nastoupí jako "normální" dítě do školky.
*******
Už tenkrát mi mělo dojít ,že nic už nebude normální......
taky hodně a já si nepřipuštěla,že by jsme u Ondráška něco nezvládli.
Brala jsem život jak šel a těšila se z úspěchů, jak u holek ,tak u malíka.
*********************.
(v dubnu 2010 jeho slovní zásoba činila cca 40slov a zbytek byli pouze zvuky,nyní v září 2010 činí jeho slovní zásoba cca400 slov miminkovského rázu jako mamí ,tatí,ham ham a použije i pár vět,některé i srozumitlné pro okolí a cizí lidi)
videjko je "malíkovo povídání" nahrané dne 21.12.2009,kdy bylo malíkovi 2a půl roku
Příspěvky
