Parasomnie v NREM spánku



(u našeho malíka je spojená  s nočním děsem )
Jako parasomnie se souhrnně označují abnormální projevy, které se objevují v průběhu spánku nebo při probouzení.
Některé tyto poruch jsou vázány na REM spánek, jiné na fáze NREM. Pro parasomnie je typická pohybová aktivita ve stavu změněného vědomí, vnímání a úsudku, často s doprovodným citovým zabarvením (například agresivita). Parasomnie mohou vést k závažným úrazům a mohou vést k narušení spánku postiženého i jeho ložnicového partnera.
noční děsy (lat. pavor nocturnus) se vyskytují převážně u dětí a jsou charakteristické výraznou sílou, vyvolávají u dětí značnou úzkost až paniku, kdy na tento stres výrazně reaguje i organismus – srdečný tep se velmi výrazně zvýší, dítě zbledne, potí se, třese se, pláče apod. a často je tento stav doprovázen výraznou motorickou aktivitou – dítě chaoticky hází rukama, kope nohama, pokouší se utéct z ložnice nebo pokoje (pozor: hrozí pády z důvodu zakopnutí, spadnutíí se na schodech apod.)
 Noční děsy se vyskytují v non-REM fázi spánku, což znamená, že dítě si sen po probuzení nepamatuje a prožitou hrůzu si zachovává pouze jen jako určitou vybledlou vzpomínku. Nepamatuje si nic konkrétního ze snu, ale co je horší, pocit hrůzy nemůže připsat ničemu, co by si ze snu pamatovalo. O to víc je dítě po probuzení zmatené a tato zmatenost může být až natolik vyhrocená, že dítě po probuzení neví, kde se nachází, nepoznává blízké a může se pokusit utéct. 


navíc Ondřej trpí sníženou potřebou spánku a jeho velkou nepravidelností , která se projevu třeba tak,že nespí 24hodin v kuse a víc a nebo mezi tím  spí max 1hodinu.

Bruxismus

(u našeho malíko spojený s parasomnií)
 intenzivní skřípání a cvakání zuby, při němž dochází k mechanickému opotřebovávání zubů a může vést až k poničení čelistního kloubu Projevuje se v různé míře u většiny populace a to především během spánku. Lidé, kteří bruxismem trpí, často o problému ani nevědí. Mohou ale sledovat příznaky na bruxismus poukazující - bolesti čelistí, čelistního kloubu a hlavy nebo přecitlivělost zubů na kyselé a horké.
Bruxismus lze léčit mechanicky - vkládáním umělohmotných mezizubních dlah, nebo prostřednictvím léků uvolňujících svalstvo. Mezi příčiny bruxismu je často uváděn stres a úzkost. Proto často pomáhá také relaxace a uvolňovací cvičení.

Enuréza + enkopréza


Enuréza je porucha charakterizovaná bezděčným pomočováním se ve dne a nebo v noci, které je pro mentální věk jedince nenormální a které není důsledkem neurologické poruchy, epileptických záchvatů nebo nějakého postižení močového traktu. Neměla by se diagnostikovat do pěti let věku dítěte, kdy je pomočení při již zvládnutém návyku vzhledem k věku naprosto v normě. Vzhledem k tomu, že se za toto dítě obvykle stydí, někdy bývá i trestáno, může být dítě více úzkostné nebo začít „více zlobit“. Enuretické potíže se mohou vyskytnout ve školním věku jen krátkodobě jako důsledek většího stresu či obyčejného nachlazení, pak stačí dítě uklidnit s tím, že se to může prostě stát a rozhodně ho neneurotizovat tresty nebo vlastní úzkostí. Pokud problém přetrvává týdny, je určitě vhodné vyhledat lékařskou pomoc (pediatra či přímo psychologa nebo dětského psychiatra).
Méně známá je enkopréza – bezděčné neudržení stolice. Tento stav může být abnormálním pokračováním normální inkontinence v útlém dětském věku nebo může znamenat ztrátu kontinence a úmyslnou defekaci na nevhodných místech navzdory normální fyziologické schopnosti vyprazdňování ovládat. Příčin může být celá řada, podstatné je pro zvládnutí takového problému dítě podporovat v sebekontrole. Spolupráce s dětským psychologem či psychiatrem je opravdu vhodná.

Úzkost/anxieta

Definice 
Úzkost se velmi liší od strachu
Někdo mluví raději o anxietě než o úzkosti. Není ovšem snadné tyto dva pojmy přesně definovat a vymezit mezi nimi hranice. Nám stačí, když si zapamatujeme, že strach mívá "objektivní" příčinu, kterou lze rozpoznat tady a teď, zatímco obavy a předtuchy vyjadřují strach z něčeho, co teprve přijde.

Anxieta, která je intenzivnější, i úzkost také představují strach bez "objektu". Tyto stavy mohou přetrvávat delší či kratší dobu a projevovat se v nějaké specifické situaci nebo mohou být stále přítomné v určitém období života.

úzkostná neuróza, která je charakteristická nepředvídatelnými záchvaty paniky, aniž by byla na první pohled zřejmá nějaká přímá souvislost se situací, která vzbuzuje zvláště silné znepokojení. Americká psychiatrická asociace vytvořila klasifikaci duševních poruch, jež se pravidelně aktualizuje, DSM. Podle její čtvrté verze* je potřeba eliminovat v případě projevů, o kterých jsme se právě zmínili, všechny případné organické příčiny. Aby bylo možné hovořit o panickém záchvatu, je podle těchto psychiatrů nutné, aby se u člověka vyskytovaly nejméně čtyři z následujících příznaků, které se musí objevit náhle v deseti minutách následujících po objevení prvního symptomu a musí se zvyšovat jejich intenzita:

pocit nedostatku dechu (přerývaný dech)
*
bušení srdce nebo zrychlení srdečního rytmu
dušnost, pocit dušení
pocení* 
třes nebo svalové záškuby*
nevolnost, žaludeční nebo střevní potíže
zdřevěnělé končetiny, mravenčení*
návaly horka a chladu* 
bolest nebo nepříjemné pocity na hrudníku
strach ze smrti 
strach ze zešílení nebo z provedení něčeho nekontrolovatelného během ataky.

Při čtení tohoto působivého seznamu musíme konstatovat, že každý z nás mohl při projevování emocí zažít některý z těchto příznaků. Ovšem psychickou poruchu, která si žádá zásah specialisty, charakterizuje spojení více příznaků, jejich trvání a četnost výskytu spolu s negativními důsledky.

Úzkost se projevuje během celého života. V každé budoucí situaci se skrývá něco neznámého, nepředvídatelného a musíme si přiznat, že to vyvolává nepříjemná očekávání nebo i obavy. To je naprosto normální a my se s tím musíme smířit. Navíc je třeba zdůraznit, že anxieta bývá nerozlučně spjata s každou změnou, a někdy může být dokonce jejím motorem.
Zdroj: Arrivé - Umění prožívat emoce, nakladatelství Portál

* označují stavy co prožívá malík

hyperkinetický syndrom(porucha)

definice:

Hyperkinetické poruchy spadají do velké skupiny psychických poruch, které nesou název „Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adoles­cenci" .
Hyperkinetické poruchy je skupina dílčích psychických poruch, které začínají v raném věku, jsou trvalejšího rázu, vyznačují se sníženou schopností soustředit na vykonávání činnosti a nadměrnou pohybovou aktivitou, sklonem rychle přecházet od jedné aktivity k druhé. Přidružují se další abnormity (snížená vytrvalost, impulzivnost, nižší schopnost předvídat nebezpečí, nedbalost a nepořádnost).
-Dítě živelně, zbrkle reaguje na nové podněty a situace bez zvážení důsledků svých činů.
-Neuváženě se vrhá i do velmi nebezpečných činností a aktivit.
-Nedokončuje započaté činnosti a hry, rychle přechází od jedné činnosti ke dru­hé, nemá dostatek vytrvalosti a potřebného sebeovládání k dokončení činnosti. Relativně déle vydrží u činností, které mu přinášejí stále nové a nové podněty.
-Zasahuje do činnosti jiných a tím snadno navozuje konfliktní situace. Skáče jiným lidem do řeči, není schopno naslouchat a vést dialog, převažuje monolog nad dialogem, zbrkle odpovídá na otázky, které nebyly ještě ani po­řádně vysloveny. Dítě není schopno snášet jakékoliv čekání.
-Dítě se obtížně podřizuje pravidlům skupinových her a jiným pravidlům chová­ní ve škole.
-Ani v pozdějším věku dítě není schopno rozvrhnout si, naplánovat a organizovat svoji činnosti, postupovat "krok zákrokem", neumí se ani řídit pokyny.Má problémy s formální úpravou svých prací, je nepořádné.
Dítě je náchylné k úrazům.
-Často se dostává do konfliktů kvůli neúmyslnému ublížení jiným dětem, částje trestáno za nedodržování disciplíny a drobné přestupky.

ADHD

Definice ADHD (WHO, Světová zdravotnická organizace)

ADHD je onemocnění objevující se u některých dětí v prvních letech života, může přetrvat až do dospělosti. ADHD znesnadňuje jedincům kontrolu chování a někdy je doprovázeno dalšími symptomy.

Následující vysvětlení ADHD ("Attention Deficit Hyperactive Disorder" – Hyperaktivita s poruchou pozornosti) vychází do značné míry z vyjádření Spolkové lékařské asociace Spolkové republiky Německo z 28.12.05.

Definice ADHD (známé též jako Hyperkinetický syndrom)

Skupina dysfunkčních znaků vyznačujících se symptomy:

  • nepozornost
  • motorický neklid
  • impulzivní chování 

je popsána v ICD-10 ("International Classification of Diseases and Related Health Problems" - Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů), lékaři používané pro klasifikaci diagnóz jako ADHD.
Hlavní zmiňované symptomy:

  • porucha pozornosti s nedostatečnou koncentrací pro vyžadovaný výkon a tendence nevytrvat v činnostech do konce
  • neklid, zvláště neschopnost klidně sedět
  • impulzivní chování, například prudké pohybové a / nebo slovní výbuchy, které nejsou v sociálním kontextu vhodné



Kritéria diagnózy:

Diagnostikování ADHD je náročné a může trvat velmi dlouho. Je nutná spolupráce různých disciplín (např. lékaři, psychologové, pedagogové).

  • jednoznačná přítomnost nejméně 2 hlavních symptomů
  • ranný vznik poruchy před dovršením 6. roku života
  • přítomnost symptomů nejméně 6 měsíců
  • problémy chování musí být zjevné ve více oblastech života, jako je škola, rodina, volnočasové aktivity


Doprovodné poruchy:

Takzvané komorbidní / doprovodné poruchy, které se výrazně často vyskytují s ADHD:

  • depresivní poruchy 
  • úzkosti
  • tiky, např. nadměrné mrkání
  • poruchy sociálního chování
  • emocionální poruchy
  • vývojové poruchy
  • poruchy týkající se jazyka a mluvy
  • poruchy učení (poruchy čtení a psaní)

Také tyto komorbidní poruchy musí být diagnostikovány.
Četnost výskytu ADHD:  

  • Zjištěná četnost výskytu ve věkové skupině 4 až 17 let je podle kritérií ICD-10 kolem 2%.
  • Podle statistik, shromážděných v rámci studie berlínského Institutu Roberta Kocha, týkajících se dětí a mládeže, je četnost výskytu 3,9%.
  • Chlapci jsou postiženi častěji než děvčata.
  • Diagnostikování ADHD:

    Diagnostikování ADHD je mezioborovou záležitostí. Podílí se na něm tyto skupiny odborníků:

    • lékaři
    • psychologové
    • učitelé

    Je to zároveň záležitost multidimenzionální. To znamená, že je třeba zvažovat různá hlediska, např. emocionální, sociální, tělesné aspekty.
    Příčiny a vývoj ADHD:

    V současné době neexistuje ucelené vysvětlení příčin a podmínek, za kterých se ADHD rozvíjí.

    Předpokládá se vícefaktorový rozvoj; tedy existence několika komponentů a jejich interakce vedoucí ke vzniku ADHD:

    • neurobiologické příčiny způsobující nerovnováhu chemických transmiterů v mozku (dopamin) 
    • komplikace v těhotenství a při porodu
    • rodinné komplikace v dětství
    • genetické faktory

vývojová dysfáze s retardací řeči

Vývojová dysfázie je porucha postihující vývoj řeči, toto postižení řečových center v mozku má velmi různorodý charakter a často ho nelze přesně lokalizovat. Etiologie poruchy sahá od doby těhotenství (např. toxické poškození plodu) přes dobu porodu (např. porodní trauma) po období postnatální (např. prodloužená novorozenecká žloutenka, virové onemocnění s lehkými známkami encefalitidy). Postižena může být kterákoli složka verbálního aktu (senzorická, motorická, obě), na základě tohoto poškození se pak u dětí objevují charakteristické rysy této poruchy, zasahující v různé míře do všech složek jejich řečového projevu. (Dvořák, 1999)

Charakteristické znaky dysfázie

Opožděný vývoj řeči - poškození řeči a jazykových schopností na všech úrovních. Projevuje se zejména na úrovni foneticko-gramatické, syntaxi a sémantice.Tedy postihuje zvukovou skladbu hlásek a jejich řazení do slabik a slov, stavbu vět a jejich gramatickou strukturu, obsahovou úroveň vět. Slovní zásoba je chudá, výrazy zvukově podobné jsou nesprávně využívány, věty jsou jednoduché, dysgramatické, nesprávné je skloňování, předložkové vazby, spojky, pomocná slovesa nebo zvratná zájmena.

Porucha sluchového vnímání - sluchová analýza a syntéza, fonematický sluch, uchování informací (akusticko-verbální paměť). Špatná schopnost reprodukce melodie, rytmu a dynamiky řeči.

Porucha zrakového vnímání - rozlišování figur proti pozadí, diferenciace tvarů, pravolevá a prostorová orientace, optická paměť.
Porucha motoriky - postižena je jemná i hrubá motorika i orofaciální svaly (tváře, ústa).

U dětí školního věku se často objevuje propojení se specifickými poruchami učení (zejména dysgrafií, dysortografií, dyslexií). Problémy v mluvené řeči se tak přenášejí dále do čtení a psaní a nadále obtíže prohlubují.
Vývojová dysfázie není primárně poruchou intelektu a není příznakem snížených mentálních schopností dítěte. Protože však prostřednictvím řeči a jejího vývoje dochází k rozvoji myšlení dítěte, je velmi důležité při zaostávání řečového rozvoje dítě vyšetřit (logopedicky, psychologicky, foniatricky, neurologicky) a určit diagnózu. V případě, že se jedná o vývojovou dysfázii, stanoví se terapeutické postupy, které projevy vývojové dysfázie stimulují a umožní dítěti optimální rozvoj ve všech oblastech.

Terapie vývojové dysfázie se provádí při individuálních hodinách na soukromých logopedických pracovištích nebo při foniatrických zařízeních, ve speciálně pedagogických centrech, nebo v Centru alternativní komunikace, kde u dětí s přetrvávající nemluvností u těžkých forem dysfázie pracují odborníci pomocí  jiných komunikačních technik.
Včasným podchycením a rehabilitací je možné důsledky dysfázie  a jejich dopad na rozvoj dětí i na jejich pozdější školní úspěšnost zmírnit nebo zatlačit do pozadí.

Další příznaky vyplývající ze zákl. etiologie

  • Porucha pozornosti a soustředění, pamti různého typu a rozsahu, psychomotorický neklid, dysgnózie, emocionální labilita či tupost, dyspraxie a další projevy typické pro LMD
  • Dysrytmie
  • Kresba vykazuje typické znaky nezralosti či LMD v oblasti obsahové, formální nebo obou
  • Poruchy ve vnímání barev a jejich rozlišování
  • obtíže s orientací v čase a prostoru (Kutálková, 2002 - str. 47)

videjko jak čtem

sice není moc "povedené"(já prostě neumím natáčet ),ale podle zvuku je poznat ,že mačká správný zvířátka:o)
video
maminka jedno zvířátko popletla ,protože náš aktviní malík mezi čtením stihnul další tři činnosti včetně odbíhání.
Ale zase už se mnou aspon ty knížky chvilinku studuje.

malíkoviny

Paty oslavila 12té narozky a malík si to užil s ní  - od dortu až po dárky,kdy běželi spolu vyzkoušet CD přehrávač a tančit.
Náš malík tančí moc rád:o)
Proto tu tak byla o víkendu babička Alenka s dědou a malej to ustál.Sice jsme ho na to připravovali dva dny,ale bylo to ok.
Děda měl sise chvilky kdy měl "umočené oči",ale ustáli i oni dva a z toho mám největš radost.
Jelikož babička Alenka je nemocná(crohnova nemoc)moc často necestuje a tak se snáma nevídá tak často.
My s Ondřejem nedokážem jet přes dvě a půl hodiny vlakem a tak se s babičkou vídají opravdu jen jednou dvakrát do roka.Třeba až bude auto se to zlepší a taky navíc děda slíbil,že začnou jezdit za malíkem čatěji.



Ondrášek začal  "číst" knížku.
Teda já čtu a on spolupracuje a mačká zvuky zvířátek podel toho jak čtu.Vide se ještě nepodařilo,protože máme ted období : neci toit neci otit....

Taky jsem vysadila z Ondrova jídelníčku mořské ryby(tunáka a tak) a kupodivu zatím neměl "svuj den".Seice furt "bojujem" ,ale změna na miminko nebyla už skoro týden.
Zítra jsem k mudr tak uvidíme co poví(psychiatričce) a v pátek mastíme na rehabka.
Sem zvědavá jak si tam malík povede:o)


hromady prádla


taky máte všude takový hromady prádla?Já co vyperu ,pověsím seberu,než stihnu požehlit
tak malík jde a nalupe to na jednu hromadu.Začne lítat jak zběsilej a háže prádlo sem tam.
Někdy se mu podaří promýchat čistý a našpinený(ze židličky) dohromady a já peru zase znova.
Vlastně si už ani nevzpomínám ,kdy se u nás v obýváku neválel nějaký ten kus oděvu a prádla.
Ve skříni toho mám mín jak na podlaze teda když se Ondřej dostane do ložnice a podaří se mu
dostat ke skříni .
Pak mám o práci na dvě hodiny postaráno.
Ne  nestěžuju si jen pokládám základní otázku:
jak je to u Vás doma?
někdy mám sto chutí vzít vidle a malíkovi pomoc a všechno to prádlo naházet vidlema někam doprčic :o)
no nic jdu skládat 

vztekací den

a to jsem mu chtěla dát jenom napít:
video
bazenu si nevšímejte,sousedi dělají fasády:) takže nemá smysl umívat a napouštět...
další video nasleduje cca po minutě co jsem si obula boty a malík je jak vyměněnej - vysmátej i když stále odmítající komunikovat:
video

tyhle změny nám pusobí dost problémy,protože jsou nečekané a všechno "v jednom pytli" je dost na nerva.
Navíc zahrada je přestavěná aby sousedi mohli líp k fasádě a lavičky a stul nejsou u domu,ale tam kde si většinou malík hraje.Takže i venku "doma" máme ted bojovku, a ne jen na hřišti na písku.Díky posledním dvou týdnum jsem stejně na chození mezi normální děti rezignovala,protože malík začal byt agresivní a kouše a štípe  do krve.Na všechno má postoj NE a když se mi někde takhle "zajnčí" lidi koukaj na nás jak blázny.

malík má "špatny" den:o(