pomoc pro Věrušku


Věrušce je 1 rok a narodila se s downovým syndromem, s vrozenou srdeční vadou (již má zas sebou 2 operace srdíčka) a bohužel se prokázala i leukémie. Občanské sdružení Andělé bez křídel se rozhodlo Věrušku podpořit a zprostředkovat předání financí, bohužel v našem státě je předání peněz bez prostředníka moc složité. Toto sdružení je proveřené, na stránkách mají možnost nahlížení na účet, což vidím jako velmi příznivé. A nyní prosba na vás všechny :
Podpořte prosím Věrušku jakoukoliv částkou (i malá pomůže) na č.ú. Andělů bez křídel 2800405769/2010 vedeného u Fio Banky zpráva pro příjemce Věruška (na to prosím nezapomeňte) Pokud by měla zájem přispět i nějaká firma, samozřejmostí je vystavení smlouvy o sponzorském daru.
Od 1.12. do 14.12. 2013  na FB  proběhne dražba věcí na podporu Věrušky, kdo by prosím měl cokoliv co může nabídnout do dražby budu ráda. Mohou to být vaše služby, dárkové poukazy, nějaké dobroty, hračky, oblečení, doplňky – jen vše nové!
Na dražbu vás přes své stránky pozve pani  Lucie, budete tak moci získat třeba levněji její služby a další super věci.Pro více informací jí  můžete kontaktovat  přes zprávy na jejích stránkách : 
https://www.facebook.com/photosbyluciebalde , případně na emailu balde.lucie@ seznam.cz.

http://andelebezkridel.webnode.cz/https://www.facebook.com/pages/Andělé-bez-křídel-os/614189951931040?fref=ts

Děkuji všem za sdílení, jakoukoliv podporu a pomoc! Bez nás to nepůjde….
Tuto akci nepořádá facebook a není v ní žádná spojitost s facebookem!
 — s uživateli Pavlína Martínková

psychiatrie Motol

tak máme za sebou témeř 14ti denní pobyt v Motole na psychiatrii.
Pro ty co tam mají jít musím napsat ,aby se nebáli.
Už dávno to není ošuntělá budova ,vevnitř s mřížema a krysama(jak jsem se dočetla na blozích lidí ,co tam byli),ale hezké (v rámci nemocnice) prostředí.Sestřičky jsou suprové - vyjdou vstříct a lekaři jsou ohleduplní.
Děti, které tam nastupují na lečbu mají určitá omezení, to je jasné,takže mobily jsou na " přídel",návštěvní dny taktéž,záchody se musejí zamykat vždy hodinu po jídle,ale není problém si říct o klíč,stejně tak noční sprcha ,když malík usnul nebyl problém(klíče opravdu sestřička vydala na požádání kdykoli).....
a je tam dokonce i vana:o)
My byli na diagnostice ,takže jsem sebou měla iPad,počítač.....
Ta červená taška s modrým igelitem je pro Pavlínku ne pro nás,ale i tak jsme měli navaleno hafo věcí
 kočárek (díky omezenému prostoru jak v autě tak v nemocnici) jsme brali kiwíka
 sice se tam nesmí fotit ,ale nezachytila sem žádné pacienty tak snad mi bude odpouštěno
tohle je náš pokoj(foceno z chodby):
 herna( jen částečně, na druhé straně byla televize a křesílka)
 postele nám bez problemu srazili k sobě jak je mladej zvyklej:
 hráli jsme na počítači hry
 učili se( teda snažili jsme se učit)




 malík i dojkonce spal(opět v záklonech)

 letadla lítala nízko(proto asi pořád pršelo:D)
 z okna herny jsme okukovali i přistávající vrtulníky



chodili jsme ven na proházky(mohlo se i z areálu nemocncice),dostali jsme se na propustku domu na víkend......
šklebící se moje maličkost ,přece jen toho bylo na mě trochu moc( chytila sem nějakej bacil,malík byl napnutej a občas dost protivnej,prostě nebyl doma ve svým)ale krásnej usměv poslal
zvládli jsme i eeg,kde tedy nějaké špatné vlny jsou ,ale ty hodně špatné(epi naštěstí opět vyloučena)se neukázali.





zprávy ještě čekáme i když propouštěstí ,s diagnozou, máme už doma.
Ale o tom ,až dorazí ty velké zprávy od psychologa a psychiatra:)

já vím ,já vím.....

nenapsala sem ještě tu neuro a taky sem sem nedala malíkovo narozeniny a taky třeba vás zajímá co malík a škola......
u školy rovnou napíšu,že jí nemáme a zatím nechodí.
Pořád jsme ve stavu "nedávám to"
narozeniny :
fotky a článeček dodám později ,stejně jako to neuro.
Mám toho moc,nejen malík ale i zahrada žere muj čas...je tu tolik tolik práce a tak málo času
navíc se blíží hospitalizace...takže zase jen pár foteček z cestování(volíme ted raději delší cesty a náročnější na skloubení času,ale vláčkem kterej miluje ,aby byl klidnější než v autobuse)


 ve vláčku má i chuť k jídlu


 vlaky prostě miluje

tady máme malíka po ránu kdy se usmívá a je spokojený(hned po probuzení),ale bohužel to trvá jen chvilku
než zjistí ,že holky už jsou ve škole a že bude muset na ně čekat ,než zjistí,že zase někam musíme jet autobusem,než mu zase loupne a začne řvát nebo být hypoušek





a pak ještě pár foteček ,kde jí rajčátka ze zahrádky...
o jak sem ráda za zahradu i když je s ní práce:o)



a naše nová echoalie(hele hele pohni sebou),kterou dokáže odříkávat třeba i dvě hodiny a vkládá jí do bežného hovoru
video