poslední dobou se setkávám s maminkama,které mají malé děti.
To není až tak zváštní,máme přeci po babyboomu.
Jenže díky synovi potkávám a poznávám více maminky postižených a začarovaných dětí,než zdravých.
No najednou si všímám věcí ,které jsem dřív nevídala a nebo jim nepřikládala takovou váhu.
Když vyrazíme s malíkem ven a vidíme dítko se vztekat,už si nepomyslím:"ježíš to je asi nevychovaný dítě" a nesoudím,ale přemášlím a začnu koukat jak maminka reaguje.
Dělám to převážně proto,že porovnávám jak se chovám při takovýhle akcích já a porovnávám,jestli jejich metoda uklidnování, nemá náhodou lepší "výsledek" než naše.
Myslím že to dělá každá z nás,když vidí vztekající se a nebo jinak odlišné dítko na veřejnosti.
A ted k té uvaze....
Všimla sem si, že tady nastává dělení maminek
(upozornuji ,aby se násedující písmenka brala s nadhledem a tak nějak spíš "nevážně" a dodávám,že tam kde "soudím"to většinou bývají maminky ,co je znám a potkávám delší dobu i když některé jen "od vidění" a že se mužu mýlit):
- 1 typ je "neřvi smrade nebo ti jí fláknu"......tyhle maminky prostě ,za častého hlasitého projevu(asi aby překřičeli vlastní ratolest)vemou dítě za ruku(nohu cokoli) a nekopmromisně,ale značně pomalu s ním odcházejí(dost pomalu na to ,aby všichni okolo viděli vše a řádně si to užili) za hlasitých nadávek a vyhružek,nebo nedej bože v horším případě s dítětm smýkají,třesou na místě a při tom prostě pořád křičí .Jenže když se podívám pozorněji odhalím i druhou tvář takovýhle maminek a tou je těkání očí,kdy velmi bedlivě pozorují okolí a vlastně ani pořádně nevnímají co jim plyne z pusy(automaticky opakuji neustále stejné věty ,pro dítě absolutně matoucí a nicneříkající,krom toho že dítě je neschopný,uřvaný,nevychovaný-jak k tomu asi mohlo dojít že
) a co s dítkem dělají.Hledají v davu kolik lidí se dívá a kolik soudí a nebo soucítí.Když narazí na soucitný pohled,prohodí automaticky k dítěti v proudu řevu a nadávek většinou větu: "vidíš jak to s tebou mám těžky,neposloucháš atd." a vzápětí už vysvětlují všem a zároven nikomu,proč to je težký a to formou ,že pořád promlouvají k dítěti a vyčítají mu kde co včetně manžela,neschopnosti dítetě a jiné......k těmto maminkám nemám moc slov,protože fackama a přeřváváním dítka,aby lidi viděli "jak to mám těžky"toho opravdu není moc co dodat.Tento typ dělím dělím ještě na dva druhy a to :1)ty co se vymlouvají :"no co mám nemocný(postižený) dítě" ...hyperaktivní a bla bla - ptáte se proč píšu to bla bla?Protože většinou tenhle typ a podtyp nemá žádné postižení ,krom vlastního mozku (nesoudím děti ty nemocné být mužou,ale bavím se stále o maminkách).Dneska je moderní všechno "házet" na nemoc a to i v případech ,že dítě odborníka vidělo jen na obrázku a jeho maminka co ho tak miluje i když třeba má opravdu podezření, ho prostě nikam k lekařum nepovede protože ona přece vidí,že je hyper a že bla blaa na to žádný canc nepotřebuje.Bohužel musím konstatovat,že vetšinou tyto děti nejsou nemocné,ale opravdu spíš nevychované......dalším podtyp jsou 2) ty co neříkají nic a jen řvou.....no sami uznáte,že k těm fakt není co dodat,snad je to ,že aspon se nevymlouvají na nemoci
- 2 typ je "tichý",když se dítko "vztekne" prostě ho vemou na ruku něco pošeptají a díte se uklidní,když to nezabere prostě odejdou a nebo přestanou reagovat na dítě i když po očkou ho neustále sledují.Nekoukají na okolí co jako ono na to a nebo koukají,ale s jakýmsi omluvným výrazem v očích a s velkou dávkou plachosti.....proč to píšu?Většinou totiž takhle reagují maminy opravdu "postižených" dětí,které jsou diagnostikovány a v peči odborníku a nebo uplně obyčejné maminky s obyčejnými dětmi.I těm občas ujedou nervy a třeba zvednou hlas,ale za ten necelý rok sem si všimla,že nikdy dítěti nenadávají a netřesou a neuhodí.
- 3 typ je něco mezi..........sem řadím maminy,které si uvědomují ,že je něco špatně ,at už v jejich vychove nebo s dítkema - ty nebudu rozebírat vubec,protože mají opravdu asi starostí nad hlavu a nebo se snaží zvládat jak to jde ,ale prostě se nevymlouvají a neomlouvají....však víte jak to myslím
- poslední 4 typ jsou maminky zdravých dětí,které jakmlie zjistí ,že vaše dítě je takové a makové hnedka beží k mudr a koumají jestli děti nemají to a ono ,protože vy to máte .....Koumají to z dvou příčin:první je co když je to nakažlivé(
)a nebo druhý typ co musí mít všechno co mají jiní a to i včetně nemocí
vzala jsem to hodně zverubně a hodně nadsazeně,ale závěr je takový:
Poslední dobou jsem si všimla,že je jednoduší a moderní pro mnohé maminky místo vychovy dětí ,plácnout: "on je hyper".....místo vysvětlení dítku""Jaroušku tu hraču opravdu nesmíš vyškubnout tomu druhému chlapečkovi,to se nedělá....."
Oni se prostě a jednoduše otočí k vaše dítku,přesně určí ,že vy jste jeho rodič a rovnou na vás vypálí:"to víte náš Jaroušek je hypo......"
********
tuhle uvahu jsem napsala vlastně proto,že jeden chlapeček mydlil našeho malíka na písku,rval mu hračky z ruky a když sem zakročila já a začala vysvětlovat tomu"Jarouškovi",že takhle si prostě děti nehrajou a bla bla odsekl mi,že stejně tam ten náš jen tak sedí a blbe kouká a běžel si postěžovat máme,že sem si dovolila ho pokárat.
Maminka okamžitě zaujala "obraný postoj" a vyběhla na nás s tím ,že její dítě je hypo a že to přece musím chápat a navíc ten náš kluk přece všechny děti tam provokuje tím,že tam má tolik aut a hraček a jen sedí a ani si moc nehraje........
no chápete to
,to přece není správný aby muj "zdravej" chlapeček, takhle provokoval hrozně nemocný dítě a já jim to jejich "nemocný" dítě ještě peskovala v tom smyslu,že přece nemuže chápat v skoro 5ti letech, že hračky se neškubaj jiným z ruky a jiný děti se nemlátí.
Po tomhle člověk fakt začne přemýšlet kde udělal chybu
..........no asi jsem jí našla ....
před pár miliony let jsme prostě měli zůstat na stromech a vyhnou se veškerému civilizačnímu vývoji.
tolik uvaha ala "Poslední dobou" a moje litanie na ty "uspěšné,vševědoucí a užasné" matky ,které k tomu ,aby určili,že jejich dítě je nemocné................... fakt nepotřebují specialistu a ani další mudr,kteří by jim s onou nemocí pomohli.........
(ono asi někdy ani není jak pomoc,protože někdy je to opravdu nemoc zvaná lenost a vymluvy)
vzdávám jim hold a kaju se......
dodatek:
veškerá náhodonost v tomto spisování s jakoukoli skutečnou osobou ,nebo osobami je čistě náhodná a jestli se v tom poznáváte ...mno tak máte v tom lepším případě zařazení
a v horším prostě smolíka a těm co se urazí radím,aby nebyli tak vztahovační
,protože podobnost je fakt a opravdu pouze náhodná
jo kdyby se někdo ptal : "A kam patříte paní vy?" tak to musí posoudit jiní
,k tomu prostě nemám kompetence
Příspěvky
