Tisperion

hodně lidí se mě ptá,proč na blog nedávám i "špatné" chvilky malíka.

Ale jo dávám je sem a občas i fotečku a videjko jak nám to doma taky "nejde"

Jenže jako každé rodině s "jinýma" dětma , máme víc chvilek,kdy to nejde ,než jde.

A proto si asi víc všímám toho,kdy to jde .

A proto to tu je , aspon myslím , spíš o tom pozitivu.
**********

Hodně lidí se mě ptá jak zvládáme koupání a jak to,že malík miluje vodu

Jo lidi tak to fakt nevím...

možná je to tím,že jako kejenec chodil na plavání,nebo tím,že prostě miluje vodu - vydrží se koukat na tekoucí vodu hodiny.Možná ho voda uklidnuje a možná je to i tím,že je zvyklej si ve vaně a v bazenku hrát a mít okolo sebe hodně hraček a věcí.

Malík se někdy bojí deště jindy ne,sprchu nenávidí, a vlasy ty mejem zásadně žínkou a mimo vanu.

Paradoxně si kolikrát sám lehne ,když voda nedosahuje ve vaně  po jeho uši a ukazuje mi jak si meje hlavu ám :o)

naše koupelna vypadá takhle:

a koupání není opravdu o očistě a umytí těla těla ,ale o hře a zábavě.

Malík se  koupe i dvě hodiny,než sám vyleze z vany.

A možná proto miluje vodu a bojí se jí jen občas.
A možná je to tím,že když uplné miminko nekoupaly jsme ho standartně ve vaničce ,ale koupání aboslovoval se mnou ve velké vaně ,u mě na břiše a s konfortem kojení.
Naše první dcera nesnášela vodu,stačilo jí namočit patu a už řvala a proto jsme hledali jak na to,aby se naše děti nebáli vody.U Paty se to zlomilo, až po 4roce života ,Terka vodu zvládá tak nějak normál a u malíka jsme to asi vypilovali do "skorostoprocentí" uspěšnosti.
Třeba tím někomu aspon trochu pomužu,když jsem napsala jak to doma s koupáním máme a co jsme dělali ,aby to šlo.