procházková

vyrazili jsme "pěšky"


 obešli si naše město,sice malík měl stavy nervozity ala :tudy ne ,tam končí naše město a nebo: tohle už není naše město ,ale zvládli jsme to a  dokonce jsme si i sedli kousek od náměstí a dali si  limču:
 nemluvte spolu  nechci to slyšet:
 jeden šibalský usměv,když už ví ,že vyrážíme směr domov:
 když si malík u limči odpočinul ,chtěl jít přes park zase pěšky:
 chvilkama si lehal na zem a nebo zakopával a padal,ale nevzdával to šel:


 na konci parku sebou plácnul na zem a jen tak 5 minut ležel a odpočíval, do kočárku nechtěl:
tákhle sem velkej mámo:

 tímto manevrem ulevuje nožíčkám,když ho bolí  - nechá je zkroutit špičkama proti sobě (proste je "vypne"):
 "mámo toutej etí lateta".....mámo koukej letí raktea
 - 
 dodnes si myslí ,že ty rovné čáry na nebi, jsou od toho ,jak raketa míří na měsíc a nechce nic slyšet o letadlu a o obzoru......
 už je čas jít i když unava moc nepolevila (z lehu se dostává pouze  manevrováním):
 povinné pití :
 dopiu to doma mamííííí:
 a zase odpočinek o 15metru dál :
 ted už je unava zřetelná a tak ujdem deset  -patnáct kroku a sednout a odpočívat:


 a tak jsme posledních 50 metru šli něco přes pul hodiny:
 se sedacíma zastávkama 
ale nevadí  - domu jsme došli a celková procházka byla necelý kilometr.
Je sluníčko a tak sem ráda aspon za to,že šel ven dobrovolně  a že nechtěl do kočáru  a snažil se jít a odpočívat mimo kočár.
Malík má sezení v trávě rád ,škube jí rukama a rozhazuje kolem a pokud je posekaná  jako tady u nás za garážema,proč ho nenechat užívat si krásný den :o)

1 Response
  1. Amelie Says:

    Nádherná procházka, malík je šikula.