procházková
vyrazili jsme "pěšky"
obešli si naše město,sice malík měl stavy nervozity ala :tudy ne ,tam končí naše město a nebo: tohle už není naše město ,ale zvládli jsme to a dokonce jsme si i sedli kousek od náměstí a dali si limču:
nemluvte spolu nechci to slyšet:
jeden šibalský usměv,když už ví ,že vyrážíme směr domov:
když si malík u limči odpočinul ,chtěl jít přes park zase pěšky:
chvilkama si lehal na zem a nebo zakopával a padal,ale nevzdával to šel:
na konci parku sebou plácnul na zem a jen tak 5 minut ležel a odpočíval, do kočárku nechtěl:
tákhle sem velkej mámo:
tímto manevrem ulevuje nožíčkám,když ho bolí - nechá je zkroutit špičkama proti sobě (proste je "vypne"):
"mámo toutej etí lateta".....mámo koukej letí raktea
-
dodnes si myslí ,že ty rovné čáry na nebi, jsou od toho ,jak raketa míří na měsíc a nechce nic slyšet o letadlu a o obzoru......
už je čas jít i když unava moc nepolevila (z lehu se dostává pouze manevrováním):
povinné pití :
dopiu to doma mamííííí:
a zase odpočinek o 15metru dál :
ted už je unava zřetelná a tak ujdem deset -patnáct kroku a sednout a odpočívat:
a tak jsme posledních 50 metru šli něco přes pul hodiny:
se sedacíma zastávkama
ale nevadí - domu jsme došli a celková procházka byla necelý kilometr.
Je sluníčko a tak sem ráda aspon za to,že šel ven dobrovolně a že nechtěl do kočáru a snažil se jít a odpočívat mimo kočár.
Malík má sezení v trávě rád ,škube jí rukama a rozhazuje kolem a pokud je posekaná jako tady u nás za garážema,proč ho nenechat užívat si krásný den :o)
Nádherná procházka, malík je šikula.